Dokreslete mi mandalu

Před několika hodinami jsem začala vykreslovat mandalu v naději, že se uklidním. Mandala ještě není hotová. Jsem klidná. Vlastně jsem nikdy nebyla naštvaná, spíš je mi to líto a nechápu to. Vlastně se to špatně popisuje.
Dnešní den je na prd. Musím se z toho vypsat. Ještě mi nepomohla ani mandala…
Ráno zkouška z dějin 19. století. Vytáhla jsem si naprosto skvělé otázky, Latinskou Ameriku a romantismus… tak povídám, povídám. A pak to začalo: od romantismu jsme se dostali k politickým stranám (jako kdybyby politikové byli romantici par excellence). Jo, u zkoušky se člověk často zapovídá a dostane se jinam, ale ten dědko starý se vyžíval v kladení otázek na věci nesouvisející s vylosovanými tématy a ještě k tomu ho těšilo, pokládat otázky na hovadiny a být radostí bez sebe, když jen ON znal odpověď.
A prý mám MÁLO přečtených knížek. To už bylo na mě moc. Hájila jsem se tím, že to NESTAHUJU z internetu, ale poctivě čtu, a že mám přesně tolik monografií, kolik je předepsáno a že ještě musím číst do druhého oboru a víc se toho při vší nejlepší vůli nedá stihnout! „Ale bez četby zůstanete na úrovni střední školy.“ „Ale já ČTU!!!!!!“
(V tu chvíli jsem neměla to správné pojmenování pro toho dědka-s-nevím-kolika-tituly.)


Od minulého semestru mi jde lépe sebeovládání se… už se mi nechtělo brečet.
Poslal nás za dveře, a pak mi řekl, ať se na to posadím, aby mě to nesložilo. V té chvíli jsem si říkala, že mě to pako vyhodí a nikoho nebude zajímat, že jsem vylosované otázky uměla velmi dobře. „Asi budete zklamaná, ale rozhodl jsem se s kolegou přísedícím (takový mladý plešoun, co za celou dobu ani necekl a nemám ponětí kdo to byl), že vám dáme za D.
Chtěla jsem se bránit (ano, jsem opravdu zklamaná a chci alespoň C), ale jak se ukázalo, ještě že jsem mlčela… spolužačka, kterou zkoušel po mně se bránila… (A pak jsme šly na zmrzlinu a postěžovaly si navzájem, pak probraly mačky a mačata a šly pro kapustu/zelí – to bylo to nejpozotovnější na dnešním dni.)
Kdybych to alespoň neuměla, nebo mlela nesmysly…
Tak tenhle dědek byl poslední kapkou! Kdybyste náhodou někdo chtěl jít na UPOL na katedru historie, fakt to nedělejte. Flákači tam maj ráj, všechno jim projde a vy se můžete učit a číst a ještě jste za debily!
Vyvztekala jsem se, pobrečela si a už abych se zase učila. Ani do toho nemám chuť. Stejně je to všem úplně někde, třída vás pak má za dementa, který se pořád učí a kantoři to neocení. A pro svůj dobrý pocit můžu dělat spoustu jiných věcí. Třeba jít do ZOO a pomoci, tam kde je potřeba.
PS.: Můžete mi dokreslit tu mandalu.

10 komentářů: „Dokreslete mi mandalu

  1. Tak přesně tuhle zkušenost a tyto pocity jsem zažívala já na vysoké i moje dcera potom. A přitom to, co jsme se tam učili, mi fakt k ničemu nebylo! Ale studium jsem dokončila a ve svém pokročilém věku plánuju další pokračování. Jen je potřeba přežít ty skutečné "mudrce" na vysoké, co žijí v jiné realitě. Pak už si můžeš dále vybírat.

    To se mi líbí

  2. Koukám , že přebíráš hanácko – slovenské výrazy ( mačky a mačata – to jsou jako kočky a koťata ? , kapusta – zalí ).Mandalu bych ti klidně dokreslila , ale nevím jak. A ta co je pod článkem mi připadá hotová .   

    To se mi líbí

  3. Snad to chápu, tohle určitě naštve. Jak tě znám, snažíš se dělat vše poctivě a nešidit to jako plno jiných lidí. Jenže, co s tím naděláš, občas i na toho blbce narazíš. Mě čekají za týden zkoušky z dějin fotografie (státnice). Někteří z pánů profesorů tam jsou přitom mladší než já, většinou ale jen tak o pět let starší. Takže takový divný prostředí. Tak jsem zvědav, jestli je přesvědčím že to umím. Mě by ale to D rozhodně stačilo.A hlavně nezapomeň, zase bude líp!!!

    To se mi líbí

  4. Odpověď tak nějak asi všem:On když si to člověk nechá uležet v hlavě, tak mu to pak přijde spíš směšné. Jen je v tu chvíli, kdy s čistým svědomím může říct, že to uměl, naprosto bezmocný a bouří se v něm všechno. Ono D není tragédie, to rozhodně ne. Ale když člověk vidí, že jiní dostanou D za hodinové plácání nesmyslů, prostě si připadá ukřivděně.[1]: Jojo, studovat je krásné, stále ještě to tvrdím. Už se ale těším, až vyměním lokál. Pravda, všude to má své mouchy, ale tak nějak mě ty pošuci z řad kantorů i studentů u nás katedře už děsí.[2]: No, myslím, že v mém případě je to ještě dobrý. Mám vypěstovanou úctu k autoritám a držím jazyk za zuby – vztekám se až pak. Ale kdo nemá problém hádat se s člověkem ve věku mého dědy, tak si umím představit, co by z toho bylo.[3]: Jo mačata. Spoužačka je zo Slovenska. A to slovo mě dostalo. A v Kauflandu měli nejen zelí, ale na obalu některého bylo i kapusta – jenže si nakonec zcela po česku vzala zelí, protože bylo levnější [4]: Bude líp, bude! Co svět světem stojí, funguje pořád stejný mechanismus: člověka musí někdo naštvat, aby mu pak zase mohlo být lépe.Hodně moc štěstí (protože co si budeme povídat, hraje i ono svou roli), vlídnou komisi a pevné nervy!

    To se mi líbí

  5. Pěkná mandala. Hele, nic si z toho nedělej. Taky jsem si už pár nepříjemnými zkouškami prošla, měla jsem pocit, že to umím a rozumím tomu výborně, a pak mi třeba nedali čas se připravit, nebo iracionálně chtěli vědět jedno konkrétní slovo (ne jeho smysl nebo obsah otázky) a na tom se točili celou hodinu… Nebo si prostě jen někteří honili ego. Bohužel.Včera jsem "kontrolovala" jednoho vyučujícího, pozorovala jsem jeho a studenty.. no taky nic moc, já bych se před ním bála cokoliv říct. Tihle učitelé dobří nejsou a asi si potřebují něco prostě kompenzovat.. Hlavně se nevzdávej, tohle jsou jen překážky, které k vysokoškolskému studiu bohužel občas patří, ale jsou pro překonání, nemysli na to a netrap se zbytečně kvůli tomu. Taky jsem byla taková, že jsem se všechno naučila, a pak jsem měla pocit, že mi to ve výsledku bylo k ničemu a ti, co se na to vyflákli, někde něco opsali, na tom byli líp..Držím ti moc! pěsti

    To se mi líbí

  6. zazvorek

    Víš co, říkej si tohle: kdo bude mít méně práce u státnic? Ty, protože se to učíš, protože čteš, protože přemýšlíš Ne ti, kdo knížky stáhnou, učí se zpaměti, mají štěstí u zkoušek, aniž by cokoliv dělali. Ono na ně taky jednou dojde, alespoň u nás končí ve čtvrťáku s tím, že už to dál moc nevidí Tímhle se uklidňuju já a veškerá nespravedlnost mi v tu chvíli může být ukradená…

    To se mi líbí

  7. [6]: [7]:Jo! Svět je nespravedlivý celý v mnoha ohledech. Ale upřímně jsem si vzpomněla na jednoho spolužáka z gymplu, který měl privilegované postavení (tatíček zaplatil škole nové skříňky a ještě bůhví co) a všechno mu procházelo. A u maturity? Šel za rok, jaksi se mu nepoštěstilo hned u dvou předmětů.Jojo, boží mlýny. Někdy mám ale strach, že mě semelou dřív.Díky všem za milá slova.

    To se mi líbí

Zanechat odpověď na Shari Zrušit odpověď na komentář