O věcech nových

Ahoooooj!
Moc mě těší, že jste se někteří chodili ptát, jestli ještě žiju. Ano, žiju. Musíte mi věřit, že jsem měla tolik věcí, které bych chtěla na blog napsat a že jsem na něj fakt docela často myslela. Ale nikdy jsem nepřekročila myšlenku.
Proto se s Vámi budu postupně dělit o vzpomínku na prázdninovou cestu do Černé Hory, na dovolenku na Pálavě, budu Vám vyprávět, jak jsem se rozhodla přestěhovat na druhý konec republiky, změnit zaměstnání (a trochu i povolání), jak jsem udělala státnice a utrhla si jen malou ostudu.
Upřímně poslední rok byl vážně šílený. Loni na podzim jsem nastupila do práce a počáteční nadšení mě do Vánoc opustilo. Přesto jsem si dělala dál iluze o tom, že se vztahy na pracovišti zlepší, že si to vše „sedne“. Pak mě to totálně vysálo. Zvládla jsem jen sedět a brečet. Snažila jsem se to přecházet a racionálně si odůvodnit proč se lidé umí chovat jako totální ….
Do toho všeho jsem se snažila dodělat školu. Státnice v červnu jsem si odložila ještě až na září a v neuvěřitelném stresu jsem to nakonec všechno zvládla (ale o tom až jindy).
Do toho všeho přišla ještě taková nenápadná nabídka práce. Hned jsem věděla, že by mě to bavilo a že to chci dělat. Ale… bylo to na druhém konci republiky, na jižní Moravě. Takže to ve mně muselo celé uzrát a až ve chvíli, kdy už jsem měla nastupovat do muzea v Liberci, jsem se zbláznila, zvedla telefon a… a pak jsem se byla opít ze strachu, jak to přijmou všichni kolem. Všichni ti, které mám ráda a pro které tohle znamená odloučení. Strašně jsem vyděsila sama sebe tím, že jsem vyhověla svému přání a ne přání mého okolí, že jsem svým rozhodnutím fakticky všechny donutila, aby se mně podřídili. Ale ukázalo se, že jsou všichni při mě a že se těší, jak za mnou budou jezdit a koštovat úrodu moravské země. A tohle poznání stálo úplně za všechny ty strachy a stresy. Děkuji!
A teď sedím v malém pokoji v mikulovském zámku. Jsem proškolená, upsaná ďáblu a zítra vyrážím do boje.
Zkrátka: „Největší vrah je Tvůj vlastní strach.“

10 komentářů: „O věcech nových

  1. Věrko, tento článek se tak dobře čte. Rozumím ti, když myslíš na blog, když máš na něj co dát a při tom prostě nestíháš. A to je dobře že to nestíhání je tvůj život, který startuješ po státnicích. Blahopřeji ti, těším se s tebou a vítám ta na Moravě. Mikulovský zámek je nádherný, rozsáhlý a to okolí Mikulova je skoro Ráj. Fandím ti, že jdeš za svým cílem, že se ohlížíš i po těch, které necháváš doma. Ale právě proto, že přemýšlíš i o jejich pocitech, oni vědí, že je máš ráda, že je neopouštíš a proto i oni věří tobě a radují se s tebou. Je to ten nejkrásnější pocit, když člověk začíná tam, kde ho to těší a neříká si, snad někdy…..budu dělat, co mě baví.

    To se mi líbí

  2. [1]: To je skvěle napsané! Moje rozhodnutí nebylo jednoduché a konečné slovo padlo vlastně trošku iracionálně ve šíleném emocionálním vypětí, ale dnes po pár dnech v práci už vím, že jsem se rozhodla dobře. Děkuji moc.

    To se mi líbí

  3. [2]: To je fajn, že už jsi přesvědčená o tom, že jsi se rozhodla dobře. Veškeré pochybnosti jsou zažehnány a když budeš šťastná ty, budou i ostatní kolem tebe i ti, kteří za tebou budou rádi jezdit.

    To se mi líbí

  4. Tééda, umírám zvědavostí na všechno to vyprávění. Taky už jsem si říkala, jestlis na blog úplně nezanevřela… naštěstí pořád existuješ Co tedy teď děláš za práci? Nebo si máme počkat na další článek? Každopádně přeju hodně štěstí v nové práci, v novém bydlišti, hlavně ať jsi tam spokojená a na nové životní cestě šťastná.

    To se mi líbí

  5. Jasně že to můžeš říkat, dokonce se musíš pochlubit! Velká paráda a zajímavá architektura, moc ti přeju, abys tam byla spokojená, obzvlášť pokud jsi měla pocit, že tam budeš šťastnější než v Lípě nebo v Liberci…A tak ti přeju, abys tam nebyla úplně sama a hozená do vody, ale měla v někom patřičnou podporu

    To se mi líbí

  6. Páni,to jsou změny! Horalka na Jižní Moravě,to bude zážitků   Smekám před tvou rozhodností a přeji ti v nové práci i novém bydlišti jen to nejlepší Jednou se tam určitě přijedu podívat,vypadá to zajímavě   

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s