Ohlédnutí za výletní sezónou

Nechávala jsem vyvolat fotky z celého léta a podzimu a krásně i zavzpomínala na všechny krásné a báječné výlety. A sama sobě se divím, kolik jsme toho za ten jeden jediný rok stihli. A že to začíná být větší a větší dobrodrůžo, neboť pohybové schopnosti našeho batolete jsou samozřejmě stále lepší. Chodil teprve měsíc a na Maloskalsku odmítal být nošen. Unešeně chodil od klády ke kládě, od pařezu k pařezu… O házení listí na podzim zbytečně mluvit. To bylo něco!
V červenci jsme připravili bojovku – spaní pod převisem. Krásná lokalita u Sloupu v Čechách, v horkém letním dni jsme si užili koupaliště u Radvaneckého rybníku, procházku borovými lesy a nakonec i spaní venku. V noci nás přepadl zvědavý jelen. A ráno jsme byli dokonale vyřízení, ačkoli Flori spal celou (!!) noc jako zabitý, tak já se budila každou chviličku, jak je možné, že ten kluk pořád spí. 😀

Následovala rodinná výprava do Českého Švýcarska, kde jsme spali v jedné trampské osadě (ve stanu). Protože platil zákaz rozdělávání ohňů, byl to trošku smutný výlet bez večerního posezení. Ostatně buřt v kastrolu se dal taky jíst. V Jetřichovicích je nádherné koupaliště, kde se děti vyřádily. Vycházka do Pavlina údolí byla super, zvlášť kvůli tomu, že se dá jít bosochodecky. A výstup na Mariinu vyhlídku nás málem skolil, ale dobře to dopadlo a neupekli jsme se v tom letním žáru.
(Určitě to, co jí není buřt. 😀 Nevím, kde ho vzal, ale zakusil zase jednou něco poprvé)
Na Mariině vyhlídce… byl to fakt šílený výstup. Ale stálo to za to.
Výprava do letních Krkonoš byla dámská a batolecí jízda. A že teda jo. Neuvěřitelný hukot několik dní, tři malí kluci v jednom pokoji, voda na chodbě… opravdu prověrka maminek. Ale snad jsme to zvládly se ctí. 😀
Na Aichelburgu – romatická zřícenina s vyhlídkou.
Jakmile jsme klesli pod 1000 metrů nad mořem, nedalo se dýchat. V těch vedrech, která panovala, bylo horské ovzduší něco naprosto úžasného!
Původně jsme chtěli i na Sněžku, jenže na to nám už síly nezbyly. Alespoň jsme vystoupali na Černou horu.
Maloskalsko – Frýdštejn a Drábovna – krásný výlet řídkými borovými lesy… Úmyslně jsem vybrala trasu, která je mimo hlavní turistické cíle. A opravdu, mnoho turistů jsme cestou na Drábovnu nepotkali. Jen dobře, Flori mohl volně běhat a užívat si všechno kolem. Jen ve skalách jsem ho musela nést, aby někde nespadnul.
Listí! Moje listí!
Na Drábovně
Začátkem září jsem vyrazila do Kuksu – byla to první výprava na památkový objekt. Hlavní motivací byl můj do této doby jen internetový kamarád Aleš, který je průvodce. Natáčel o tom videa, psal o tom blog a píše pořád (přečíst si ho můžete zde), i když už ne o provázení. Nutno říci, že Aleš je dobrý průvodce a rozhodně jsem zažila jednu z nejlépe provedených prohlídek vůbec.
Trnula jsem trochu, co bude dělat Flori. Určitě znáte tu hororovou představu: Křičící batole, běhající batole, zoufalý průvodce, zoufalí návštěvníci. Všechno špatně. Ale povedlo se mi ho před prohlídkou utahat a téměř celou ji prospal. Takže ideál. Byl pochválen od mnoha účastníků, jaký je to vzorný malý návštěvník. Bylinná zahrada s fontánkami a nedaleká cukrárna s venkovním hřištěm pro děti byly skvělé zpestření dne.
Podzim byl dlouhý a teplý, takže jsme nezaháleli. Krkonoše přišly na řadu ještě jednou. Jen jsme na konci září trefili tak listopad. Bylo na nule, mlha, vítr. Tak jsme výlet zásadně zkrátili. Ale i tak to bylo super.
Vosecká bouda.
V říjnu odešla do nebe moje milovaná jediná babička. A jestli je někde člověk nebi blíž, tak v horách. Vyrazila jsem s Florim na zádech přes půl Jizerských hor. A babička nám to zařídila, bylo přenádherné počasí, podzim v plné kráse. A musím se přiznat, že jsem si dala i zkratku jen podle GPS… ticho jizerskohorských rašelinišť je neuvěřitelné. A Flori mi to dopřál. Usnul a probudil se zase až na turistické magistrále. No nebylo to přímo dokonalé?
Osada Jizerka, kdo tam nebyl, musí se podívat. Na jaře, v létě, na podzim i v zimě. Ve dne, v noci.
V listopadu výletů už ubylo, ale i podzim v posledním tažení jsme využili co to šlo. Legendární se stal výstup na Klíč. Doporučuji všem, kteří navštíví Lužické hory. Je to magická hora, vypadá nedostupně, ale až tam vylezete, uvidíte naprosto úžasné panorama značné části severních Čech. A navíc se okolím krásně bloumá, rozjímá, leží v trávě, kouká do nebe nebo do korun stromů.
Vrchol! Flori to prospal.
A konečně zima. Napadlo trochu sněhu. A my vyrazili do lesa na zpívání koled. Bylo to velmi komorní a velmi krásné. Flori ro opět prospal. 😀 Zkrátka pořád zasněný. Ale sníh a kaluže, to už si stihl oblíbit. Musíme vydolovat sáně a hurá na fenomenální sjezdy!
Tyjo, fakt toho bylo po celý rok spoustu. Díky skvělým přátelům a rodině jsme toho zažili tolik! Mám samozřejmě předsevzetí, že budu víc psát… ale trochu se bojím, že už to nevylepším. Protože po té hitparádě padnu, usnu a všechno ostatní je mi šumák.
Tak hurá do roku 2019, vykročit správnou nohou a zvesela. 🙂 Těším se na nová dobrodružství.

10 komentářů: „Ohlédnutí za výletní sezónou

  1. U tohoto článku jsem si zavzpomínala na naše výlety s dětmi a když jsi vzpomněla Klíč, tak já zase na internetovou kamarádku, která už také není mezi námi, jak mi Klíč doporučovala, když jsme byli  na dovolené na Českolipsku. Už jsme to nestili, ale horu jsme viděli z výce úhlů. Píšeš o neklidném spaní venku, jak jsi se budila a Flori stále spal….Když byly mému synovi 4 měsíce, rozhodl můj otec, že pojedeme lyžovat na Bumbálku (Beskydy). A kdo bude hlídat Roberta? Robert pojede také, máte přece saně s ohrádkou. Měla jsem i teploučký fusak z ovčí vlny…. Roberta jsme zabalili do saní, spal a spal, vždy u saní někdo byl nahoře, a sjížděli jsme na střídačku. Když jsem šla Roberta do auta nakrmit a přebalit (tenkrát ještě byly látkové pleny), probral se, ale na saních znova usnul. Lyžování už jsme měli dost a tak na tátu, kdy pojedeme domů? Až se Robert probudí. A Robert se probudit nehodlal. Spal a spal jak Karafiátovi broučci. Ale už se začalo stmívat a fakt už toho pohybu bylo dost, tak jsme tátu donutili k návratu.Věrko, přeji vám všem hodně šťastných chvil a spoustu výletů i v tom roce 2019.

    To se mi líbí

  2. [1]: Nojo, už od července. Vlastně nechodí, on lítá! Kulometným během. [2]: Děkujeme. [3]: Asi jim ten čerstvý vzduch nějak svědčí. My máme látkové pleny i dnes. Sice už ne ty klasické čtverce, ale pořád se to pere. I když na výlety, hlavně ty vícedenní beru jednoráz. Předtava, že kromě dítěte nesu ještě půl batohu špinavých plen mě neláká. Takhle to obvykle doesu jen do nejbližší civilizace. My jak nemáme auto a skoro vše jezdíme hromadnou dopravou, tak jsem limitována i počtem "krámů". No, jsem zvědavá, co nám rok zase přinese.

    To se mi líbí

  3. Výborné a hlavně velký obdiv k tomu cestování bez auta. Sice si to představit umím, ale stejně tak si umím představit i to, co to obnáší… Tak ať se daří (nejen) cestovat a výletovat i příští rok!

    To se mi líbí

  4. Jak to děláš, že ti Flori pořád tak krásně spí? A že je pořád ochtonej být v nosítku? Naše madam už dlouhé měsíce odmítá spát venku, i kdyby byla sebevíc unavená a padala jí hlava, tak prostě bude radši čumákovat a okounět kolem, posléze kňourat, protože je unavená, ale oka nezamhouří, protože jí to zvědavost nedovolí. Takže jsme k mé nelibosti přišli o celodenní výlety, můžeme jen na krátké dopo-či odpolední a na spánek po obědě se vracíme domů, neb když se nevyspí, do večera se s ní nedá vydržet…Nedáváš mu něco do pití? Krásné výlety. Flori bude odolné dítko a v batolecím věku bude mít tolik zážitků, jako někteří nemají ani za celý život.Jinak na Velikonoce se chystáme na Lemberk, neporadíš mi nějaké výlety po okolí?

    To se mi líbí

  5. Veki

    [7]: K Lemberku napíšu mail. 😊😊Přišla zima a změna. Nespí. Po obědě vůbec. Až pozdě odpoledne. V listopadu byl ten Klíč poslední celodenní výlet, takže co bude teď na jaře, nevím. K nošení musí být občas donucen, protože občas někam včas dojít musíme. Ale jinak chodí sám, už i nakupoval v marketu do toho pidivozíčku pro děti. Nějaké paní říkaly, že mi dcerka hezký nakupuje, že to bude šikovná hospodyňka… A to netuší, že má růžové bačkory a panenku v růžovém oblečku. Prostě zima je fakt úsměvná a až budeme moci trávit čas jinde, než v a u paneláku a chodit taky dál než na nákup, tak to bude super!

    To se mi líbí

  6. Tak držím palce, ať se ke spánku ještě vrátí, já ho u malé udržuju za každou cenu, protože jinak mě nenechá si ani v klidu sednout, tohle je pro mě každodenní oáza kliduS tím vozíkem jsi mi zas připomněla ty zažité stereotypy, jako by kluk nemohl být hospodyňka a mít doma panenkuAlice zas skoro nechodí v růžové, takže dokud nesundá čepici, občas slyším cosi o chlapečkovi, stejně tak díky její přebytečné energii poslouchám, že to je úplnej kluk, jako by holky měly sedět v koutě jako buchty a dívat se, jak ty kluci dováděj…

    To se mi líbí

  7. [9]: A já znám v okolí mraky holčiček, které jsou pěkná šídla. Florin je kliďas, ten si sedne a hraje si s vláčkem, takže svou fyzickou aktivitu umí vyvážit i klidnějšími fázemi.

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s