UNLOCK! Úniková dobrodružství

Velkým hitem se staly únikové hry, tzv. Escape room. Skupina lidí je zpravidla zavřena do místnosti a během časového limitu se má pomocí rébusů a nápověd dostat ven. Je to tedy hra v reálném prostředí s reálnými předměty. Pokud ale chcete něco podobného zažít v teple a pohodlí vašeho obývacího pokoje, zkuste stolní únikové hry. Právě jsme jednu vyzkoušeli, je skvělá jak pro páry, tak pro celou rodinu. 🙂
Unlock! Úniková dobrodružství
Hra je určena pro 2 až 6 hráčů. Některé z příběhů se dokonce dají řešit jen v jednom člověku. Vyžije se tedy jak vlk samotář, tak i celá rodina. Rozhodně přizvěte děti! Výrobce doporučuje spodní věkovou hranici 10 let. Rébusy často stojí hlavně na postřehu a logickém úsudku, nikoli na znalostech a děti tak rozhodně mohou být platnými členy týmu. Na hru si vyhraďte dost času. Samotný pokus o únik trvá 60 minut, ale může vám to, v závislosti na obtížnosti a vaší šikovnosti, trvat i déle (po vypršení limitu je sice konec hry, ale scénář můžete dohrát).
Než začnete hrát…
Před tím, než se budete rozhodovat, které ze 3 nabízených dobrodružství si zahrajete, je dobré, abyste si zahráli výukovou desetiminutovou hru. Naučí vás princip hry, poznáte jak fungují jednotlivé druhy karet a pochopíte na co si dávat pozor během hry. Navíc vás to příjemně nabudí na tu opravdovou hru. 🙂
Ke hře také budete potřebovat chytrý telefon nebo tablet. Před započetím hry si do svého zařízení stáhnete aplikaci, která vás celou hrou provází. Bude vám odměřovat čas, bude vám radit, bude odemykat zámky, a taky udílet trestné minuty.
A samozřejmě je důležité projít si přiložená pravidla. Jsou stručná a názorná, lehce k pochopení. Celá hra funguje dost intuitivně, takže pokud pochopíte princip pří úvodní desetiminutovce, tak vám už nic nebrání hrát. Karty (případně aplikace) vás budou sami vést.
Výběr ze tří scénářů
Hra má velkou výhodu v tom, že obsahuje tři různé scénáře, tři samostatné hry. Mají rozdílnou obtížnost, takže pokud nemáte dosud zkušenosti s hraním „únikovek“, můžete začít něčím jednodušším.
My začali hrou Písk a Páras. Odehrává se v úkrytu šíleného profesora, který chce ovládnout svět… A my mu v tom měli zabránit.
Ačkoli start byl poměrně rychlý, jak přibývalo předmětů a úkolů, naše pozornost se začala tříštit na mnoho objektů. Hráli jsme ve dvou lidech, větší kolektiv by tak mohl mít výhodu, neboť víc očí… znáte to. Náš zásadní problém byl, že jsme často přehlédli nějaké drobnosti na kartách (tzv. skryté předměty), a pak se doslova zasekli. Do cíle jsme dorazili jen asi minutu a půl před vypršením limitu, a opět jsme přehlédli jasnou nápovědu na kartě a… nestihli to. 😦 Svět byl zničen. Nikdo nestisknul to červené tlačítko!
Rada pro vás:
Opravdu velmi pozorně si každou kartu prohlédněte.
I sebemenší „blbost“, která vám na první pohled nedává smysl může být důležitá.
Po neúspěchu s první hrou jsme se rozhodli, že budeme pokračovat hrou Formule. Zůstali jsme uvězěni v laboratoři, která měla za 60 minut podlehout sebedestrukci…
Opět jsme hráli ve dvou lidech. Tentokrát jsme měli start pomalejší, neboť hned na začátku jsme byli zahlceni mnoha kartami. Ačkoli nám bylo celkem jasné, co s nimi musíme dělat, neměli jsme k nim další součástky. Najít je nám trvalo dost dlouho. Zní to neuvěřitelně, ale opět jsme se zasekli jen kvůli vlastní nepozornosti. Myslím si proto, že je opravdu lepší hrát hru ve více lidech, rozdělit si úkoly a spolupracovat v týmu. Naštěstí jsme se ale nakonec dostali dál a tentokrát vyhráli a dostali se z laboratoře ve včas. Hurá!
Rada pro vás:
Spolupracujte. Klidně si na začátku hry rozdělte úkoly
(kdo bude mít na starost balíček karet, kdo ovládání aplikace, kdo sčítání čísel atd.).
Poslední hra, Ostrov doktora Goorese, je nejtěžší, a tak jsme si ji nechali na konec. Byli jsme pozváni na ostrov miliardáře a sběratele starožitostí Goorese. Bohužel letadlo před přistáním havarovalo, a my se ocitli uprostřed ostrova plného nástrah. Dokážeme se dostat zpět domů?
Tento příběh se nedá hrát jen v jednom člověku, my jsme na něj byli opět dva, ale zde bych doporučovala rozhodně víc hráčů. Oproti předešlým dvěma hrám zde totiž přichází zvrat: v určité části hry jsou hráči rozděleni na dva týmy. Zásadní roli zde hraje komunikace. Minimum skrytých předmětů je vynahrazeno množstvím rébusů, a ne zrovna jednoduchých.
Musím se přiznat, že my to zase nestihli a došel nám čas. Záchranné letadlo odletělo a my zůstali na věku věků v ostrovní džungli. Ještě že tam je wifi, jinak bych vám nemohla napsat o téhle skvělé a zábavné hře pro celou rodinu. 🙂
Rada pro vás:
Když se zaseknete a nevíte co dál, je tu aplikace. Ta poskytuje nápovědy. A někdy i nápovědu k nápovědě.
Závěrem
Nevýhoda únikových her obecně je, že si je zahrajete jen jednou, a můžete je zase na dlouho odložit, neboť když už znáte řešení rébusů, postrádá hra své kouzlo. Na druhou stranu jich je na trhu už celkem dost, a tak můžete zažívat pořád nová a nová dobrodružství. Unlock! se mi zdá dost propracovaná se zajímavými příběhy (už jsme jednu únikovku hráli, a ta nás příliš nezaujala – příběh byl tak nějak předvídatelný). Do děje vstupují vtipné momenty a epizodní postavy. A někdy nevíte, co tím chtěl básník říct a opravdu musíte přemýšlet.
A jak se hra Unlock! hrála vám?

9 komentářů: „UNLOCK! Úniková dobrodružství

  1. [1]: My si hry půjčujeme z knihovny. A nějaké máme doma. Ale jak to tak bývá, na ty se hlavně práší, protože pořád hrajeme ty cizí. Je to super relax.[2]: No, my hrajeme večer, jinak by nám syn chtěl sníst všechny součástky. Problém je s těmi hrami, které trvají třeba x hodin. To pak skoro spím.[3]: Jojo, já nikdy v escape room nebyla, a to jich mám za rohem několik. Tohle je ideální řešení. A až se jednou dostanu na hru naživo, budu určitě hvězda všechn rébusů, jak budu mít natrénováno.

    To se mi líbí

  2. I když dneska má chytrý mobil kdekteré dítě, přesto raději vítám hry, kdy se toto zařízení může odložit. Včera jsme byli u dcery a sešly se tři děti. Seděly s námi a každé dítě si žmoulalo svůj telefon. Museli jsme jim doporučit, ať si jdou hrát nějakou stolní hru společně bez telefonu. Dopadlo to dobře, pak si šli i zahrát pinec a docela se pobavily i bez toho telefonu.

    To se mi líbí

  3. [5]:[6]: Jojo, s tím zcela souhlasím! Hráli jsme už i únikovku bez tabletu, kde jsme si prostě zapli budík za hodinu, leč ta hra byla mnohem méně komplikovaná a nevyžadovala žádné nápovědy atd. Tady to bylo obohaceno i zvukovými úkoly, a tak je to zase o něco atrektivnější a může ke hře přesvědčit i ty největší mobilové závisláky.Jinak mám zkušenost, že když jsme dali k narozeninám jako dárek nějakou deskovku, tak děti (i puberťáci), chtěly hrát a ochotně mobily odkládaly.Ale žádný strach, už máme půjčenou další, zcela offline a zcela bez elektroniky. )

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s