Pobaltská výprava – doprava

Už před měsíci jsem práskla, že letošní dovolenou plánuje v punkovém stylu po vlastní ose, bez cestovky, bez davů turistů, bez odletových terminálů, bez auta a vůbec děsivě složitě v porovnání s tím, jaké možnosti cestování dnes máme. Je to necelý týden co jsme doma (už jsme mezitím byli s dalšími mrňaty stanovat) a já si pořád dopisuji s polskými dráhami ohledně reklamace jízdenek… ale pěkně popořadě.
CESTOU NECESTOU aneb cesta tam a zase zptáky
Kdo to tu zná ví, že jsem v Polsku byla na Erasmu a že jsem kus Polska veřejnou dopravou projela. Takže jsem si samozřejmě docela věřila, že tahle dovolená bude hračka. Ehm… no, mnoho věcí mě dokázalo nemile překvapit, ale už zase předbíhám!
Velkým pomocníkem je web https://www.e-podroznik.pl/, mají i stejnojmennou mobilní aplikaci. Funguje dost podobně jako náš Idos. A pokud se chystáte v Polsku jezdit veřejnou dopravou, je jen ku prospěchu si tu aplikaci do mobilu stáhnout. Dokonce je i v češtině (novinka – před lety jsem ji měla jen polsky). Pro nás nezvyklé je, že v Polsku mají veřejnou dopravu mnohem více rozdrobenou co se poskytovatelů týče, a tak je někdy ořišek se v tom všem vyznat. Hlavně v dopravě autobusové.
Nejdřív ale k vlakům.
Chtěli jsme původně nejdelší úsek cestovat vlakem intercity, který je sice dražší, než ostatní vlaky, ale zase rychlejší a pohodlnější. Jízdenky na intercity vlak se dají pořídit na webu společnosti PKP intercity, která vlaky provozuje. Funguje princip, že jízdenky v předprodeji jsou levnější, než těsně před odjezdem vlaku.
Kvůli zpoždění jiného vlaku jsme ale intercity nestihli a jeli tak prachobyčejným regionálním vlakem – fakt sranda, jet 300 km regionálními vlaky. Posádka vlaku byla moc milá a zajistila nám, že jízdenka na intercity bude platit i na regionální vlak. Což je velmi milé, leč za intercity jsme zaplatili o dost víc penež, než kolik stojí osobák. Nyní se tak snažím u společnosti provozující regionální vlaky celou věc reklamovat a vypadá to, že mi opravdu zaplatí rozdíl ceny.
Dopředu je možné si koupit i jízdenky na regionální vlak, a to prostřednictvím e-podroznika.pl, nebo přímo u dané společnosti (kdo daný vlak provozuje se dozvíte v e-podroznikovi). V našem případě to byla společnost Polregio – Przewozy regionalne. Při platbě těchto regionálních jízdenek se může stát, že vám web nabídne lepší nabídku (podobně to funguje i na eshopu našich Českých drah), nebojte se ji využít. Pro cestování ve více lidech je výhodná jízdenka Ty i raz, dwa, trzy bilet. I pro dva lidi to bylo výrazně levnější, než kdybychom kupovali dvě obyčejné jízdenky.
Největší problém byl, jak překonat hranice. Ačkoli Liberec leží blízko státních hranic s Polskem, prakticky nebylo spoje, který by nám navazoval na spojení polské vnitrostátní. A pak – jízdenka přes hranice stála prakticky tolik, co dalších 300 kilometrů uvnitř Polska. Nakonec se jako nejlepší – časově i ekonomicky – jevila možnost jet kousek přes Německo na síťovou přeshraniční jízdenku EuroNisa Ticket.
Pro přehled a inspiraci – naše trasa Liberec – Dziwnówek 2 dospělí + 1 batole (zdarma) :
Liberec – Zittau, Zittau – Görlitz: EuroNisa Ticket (320 CZK)
Görlitz – Zielona Góra: Polregio – bilet Ty i raz, dwa, trzy (198 CZK)
Zielona Gora – Szczecin – dle plánu PKP intercity (489 CZK)
Szczecin – Dziwnówek/Wrzosowo – mikrobus společnosti Benkobus (215 CZK)
Co se opravdu zkomplikovalo, byla cesta zpět. Jeli jsme po stejné trase jako tam, jen jsme po zkušenosti s přeplněnými mikrobusy jeli do Štětína raději vlakem (Ó! Geniální nápad, bylo to jako nebe a dudy! Benkobus cestou tam byl totálně nacpaný, vedro, smrad, 0 prostoru…) a protože nám to lépe vycházelo, vynechali jsme cestou zpět intercity a koupili si jízdenku na regionální vlak.
Těsně před příjezdem do Zieloné Góry nám průvodčí oznámila, že vlak do Görlitz nejede a popsala cestu na náhradní bus. OK, před nádražím doprava, pak na kruháč a tam to někde je. Tam u kruháče byl autobusák a malý supermarket. Na autobusáku nikde žádné označení pro zastávku náhradní přepravy, nikde žádný personál, abych se zeptala. Začali se všude kolem potulovat další zmatení lidé. Protože to byli Poláci, tak jsem si říkala, že jsou určitě lépe informováni. Ha, ha, ha…
Za asi 45 minut přišla průvodčí a řekla, že autobusy už nepojedou. A nám doporučila si najít jiný spoj. Jenže nic nejelo tak, abychom v Görlitz stihli jakýkoli spoj domů. Nic nejelo alespoň na hranice. Tak jsme se vrátili na nádraží, kde jsem svou skorozapomenutou chabou polštinou naběhla na pokladnu a jala se bojovat za své právo být přepravena. Paní mě prostě poslala někam a doslova mi řekla, že je to můj problém, že se už nedostaneme domů. Byla jsem naštvaná, nadávala jsem a říkala si, že příště jedu do Bangladéše, kde bude doprava spolehlivější, než ve střední Evropě.
Dopadlo to tak, že jsme po 3 hodinách čekání na vlak dojeli co nejblíž k nám, a tam pro nás přijel děda autem. Co nejblíž znamená v tomto případě 80 km od Liberce. A to je druhá věc, kterou řeším v rámci reklamace. Ale vypadá to, že nám vrátí peníze za jízdenku na vlak ze Zielone Góry do Görlitz. Dál jsme to koupené naštěstí neměli, neboť ta EuroNisa jízdenka se nedá koupit v předprodeji.
A ještě trasa zpět (dle původního plánu):
Dziwnówek/Wrzosowo – Kamień Pomorski: Emilbus (36 CZK)
Kamień Pomorski – Szczecin: Polregio – bilet Ty i raz, dwa, trzy (108 CZK)
Szczecin – Zielona Góra, Zielona Góra – Görlitz: Polregio – bilet Ty i raz, dwa, trzy (312 CZK)
Görlitz – Zittau, Zittau – Libere: EuroNisa Bilet (300 CZK)
A teď autobusy.
Autobusová doprava je opravdu spletitá. Existuje bambilion dopravců. Větší města mívají své PKS (jako u nás ČSAD), ale zdaleka – alespoň v Západním Pomořansku u moře – neobsluhují všechny oblasti. Je tu tak možnost pro další přepravce. My se například od moře kamkoli dopravovali téměř pořád mikrobusy. Jezdili tam asi 4 společnosti – stejná vzdálenost stála pokaždé jiný peníz (dle tarifu konkrétního dopravce) – absolutně jsme tak neměli přehled o tom, zda jsou řidiči poctiví, nebo ne. Postupně jsme přišli na to, že nejlepší a nejserióznější přepravce v okolí Dziwnówku pro spojení s okolními městečky je EmilBus (na trase Kamień Pomorski – Świnoujście). Měl přiměřené ceny, jezdil včas a zastavoval, kde měl.
Máme zkušenost i s tím, že autobus zastávku projel a nechal nás na ni stát,
i s tím, že měl řidič nějaké průpovídky, když jsme chtěli vystoupit na zastávce, kam měl jet a kam jsme si koupili lístek,
i s tím, že nám naúčtoval dvouleté dítě, i když účtenku vystavil jen na dva dospělé,
i s tím, že údajně neměl na vrácení na větší bankovku, a pak, když zázračně objevil spoustu drobných, si nechal za svou nedozírnou ochotu trochu velké dýško.
Zkrátka, budete-li cestovat malými regionálními mikrobusy a autobusy, buďte trpěliví, nad věcí, nebojte se ptát a když něco nevyjde, klidně si zanadávejte. 🙂
Tak jako tohle je pro mě už hodně retro. Tyhle modely autobusů v provozu už nepamatuji.
V Polsku stálý člen flotily PKS Gryfice. Faktem je, že řidič – ten, co si nechal dýško – byl asi stejně starý jako jeho vůz.
PS.: Reklamace jízdenek
Až bude vyřízená reklamace, ráda dopíšu nějaký dovětek. Připadá mi důležité se ozvat a sdělit dopravci, že něco nebylo v pořádku, a to bez ohledu na to, jak reklamace dopadne. Stálo to jen trochu hledání na internetu, napsat mail v angličtině a ofotit všechny inkriminované jízdenky. Zatím je to v procesu, leč vzhledem k tomu, že chtěli číslo účtu a adresu předpokládám, že na dobré cestě ke kladnému vyřízení.
PSS.: Příště trochu zábavy! Mašinkový park pro děti, slovansko-vikingský archeopark, moře, romantika na pláži, pouštění draka, stavění hradu, divná řeka Dziwna a mnoho dalšího. Comming soon! 🙂

7 komentářů: „Pobaltská výprava – doprava

  1. Moje máma cestovala Flixbusem bez přestupu, autobus jezdí přímo z Liberce, ale Štětín není jeho cílová destinace, jezdí jen Gdaňsk, Sopoty, Gdynie a zpět, docela po tom spoji pokukuju .

    To se mi líbí

  2. [1]: Jenže Flixbus nepřepravuje děti do 3 let. Respektive ano, ale jen v autosedačce, což je nereálné při váze a velikosti dětských autosedaček pro batolata. Dají se půjčit jen na vnitrostátních linkách. Taky jsme o něm uvažovali. Chtěli jsme jet do Vratislavi, pak nočním vlakem do Štětína. Jenže co bychom dělali s autosedačkou při další cestě?

    To se mi líbí

  3. Věrko, doslova tě vidím s rodinkou na trati….Já takto jezdím jen po Česku, do ciziny jkékoli bych si na vlastní pěst netroufla. Ono je to kolikrát v létě podobné i u nás, výluky a zpoždění jsou všude, ale tam se domluvím a jak já říkám, jsem vlastně doma. Poláci jsou asi kapitola sama o sobě i co se týká jejich asi národní povahy. I když dovolená v Polsku by mne lákala. několikrát jsem tam vyjeli jen v rámci příhraniční dopravy, ale cestovat dál to teda ne. I když bych si myslela, že jim rozumím, tak vlastně ani náhodou. Jakmile jsem kdekoli promluvila česky, tak oni anglicky. a to zase já neumím. Ale není to tak jen dneska. Pamatuju si, že jsme s rodiči jeli do Polska autem se stanem na týden. Potíže jsem ěmli už na přechodě v Harrachově. V Jelenia Gora to byla samá uzavírka a zmatek kvůli nějakým cyklistickým závodům. Stanování a kempování jsme podle plánu nenašli a tak se rodiče naštvali, mamka si koupila za všechny peníze svetr a jeli jsme domů přes přechod v Peci pod Sněžkou se strachem, že návrat ten samý den bude podezřelý. Ale dobře to dopadlo. Jak rádi jsme byli doma. Obdivuji tě, že tohle všechno jste zvládli s dítkem.

    To se mi líbí

  4. O polských vlacích jsem slyšela všelijaké hrůzostrašné zkazky a koukám, že nelhalyJste odvážní, protože já si vůbec neumím představit, jak bych na tak dlouhé cestě zabavila naše dítě, to by byla zkouška nervů pro všechny. Jak se s tím Flori popasoval?A už se moc těším na další report, baltské pobřeží je moje srdeční záležitost…

    To se mi líbí

  5. [3]: My právě pátrali pečlivě. Vlak z toho vyšel jako nej možnost.[4]: Já byla fakt strašně "namachrovaná", že Polsko bude hračka. No… rozumněla jsem stále ještě tak 95 %, ale mluvená řeč se strašně rychle zapomíná, takže jsem na tom byla jen o malinko líp, než když jsem tenkrát přijela do Wroclawi. Tak to byla v tomto ohledu fakt lekce. Upřímně ale musím přiznat, že all inclusive v Řecku bylo mnohem větší pohoda. Ale menší dobrodružství.Jinak ČD jsou fakt vysoce organizované a ty busy prostě někde seženou, byť se strašným zpožděním. Tady nic a ještě to byl "můj problém". [6]: Měl svůj batůžek s knížkami, pastelkami, autíčky… Pak část cesty spal. Byl překvapivě v pohodě. Taky si vždy našel milou babičku, nebo jiné děti, a bavil se s nimi. Docela si rozumněli.

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s